Přeskočit na hlavní obsah

výběr obuvi na tango

Úvod 
Když začneme tančit argentinské tango, dříve či později se dostaneme k tomu, že je třeba pořídit si ty správné boty na tango. Tango boty by měly umožnit dvě základní dovednosti: udržet svou stabilitu a otočit se s lehkostí. Botky by měly především odpovídat tvaru nohy a tím být pohodlné, měly by umožňovat přirozený pohyb nohy a neomezovat ji. Správný výběr boty pomáhá v procesu učení a přispěje k větší radosti z tance.

V čem se tančí tango? 
Tango se tančí většinou v botách na podpatku 6-10 cm, který je vyztužen speciálním hřebem, který umožňuje udělat stabilní krok vpřed přes podpatek (na rozdíl od obuvi na společenský tanec). Podpatek může mít různou šířku, od jehlových až po ty mohutnější. 
Bota mívá jiný tvar klenby, aby poskytla nejen dostatečnou oporu ale i pohodlí při tanci. Podrážka bývá většinou hladká a pevnější než u společenského tance (protáhnout špičku bývá většinou náročnější), dále aby umožnila pivot (či otočení). 
Špička boty je převážně otevřená, ale dají se i sehnat modely s uzavřenou špičkou, která více chrání prsty a je tedy pro začínající tanečnice vhodnější. Bota by rozhodně neměla utlačovat prsty, neboť takové utlačení může vést jak k puchýřům tak i ke křečím. Rovněž by nad prsty neměl být zbytečný prostor.
Pata bývá otevřená nebo plná. Každému vyhovuje něco jiného. Obecně lze ale říct, že když bota dobře padne, stabilita obou typů je podobná.


O důležitosti správného výběru bot
Správné boty jsou pro tančení tanga stejně nepostradatelné jako pro cyklisty volba správného kola. Tanguery v nich tráví opravdu hodně času, zpočátku na lekcích či praktikách, později hodiny na milongách či maratónech.
Většina lidí si je obstarává až poté co udělala první krůčky v tangu, neboť pořizovací cena bývá vyšší. V BA lze pořídit boty od 2. 000 kč, v Evropě bývá cena vyšší 3000 - 4000kč, ale najdou se i dražší kousky, kolem 5.000 kč za pár.

Říká se, že koupě prvního páru bot většinou nebývá ta nejideálnější. Ženy většinou netuší, co od takové boty očekávat/chtít, mnohdy se nadchnou vzhledem boty (a že je čím se nadchnout :-)) a tu a tam přehlédnou nějaký ten podstatný detail, a nebo to prostě neřeší, protože nejsou zvyklé věnovat výběru bot pozornost.

Takže na co se při výběru dobře padnoucích bot zaměřit? 
Bota by měla především dobře "sedět" na noze. Měla by odpovídat nejen délce, ale i šířce!!! nohy. Tyto boty se nekupují s nadměrkem. Délka boty by měla zhruba odpovídat délce chodidla. Proto se nezřídka stává, že i když nosíme konfekční obuv určité velikosti, tak tango botu volíme o číslo menší. Některé značky na svých webových stránkách přímo nabízejí boty pro širší, užší či normální nohy. Má osobní zkušenost je, že kulaté špičky sedí lépe než špičaté, prsty mají větší možnost setrvat v botě a ne tančit samy po parketu. Bota by měla nohu příjemně obepínat, ale neměla by tlačit.  Ano, spousta žen je zvyklá v dnešní době pro krásu něco vydržet, i co se  bot týče, ale na straně druhé, když se učíme něčemu novému, je lepší se soustředit na samotný proces, neboť tělo i mozek v tuto chvíli dostávají zabrat sami o sobě a tak je zbytečné rozptylovat svou pozornost ještě tím, že budu řešit nekomfortní boty, které většinou ohrozí i mou stabilitu. Komu nedělá problém boty rozšlapávat a trpět, nemusí nic řešit. Pro nás ostatní je vhodné, aby bota nohu příjemně obepínala, nebyla úplně volná, jak jsme zvyklí z běžné konfekční obuvi, protože většina bot je z kůže a opravdu ta většinou lehce povolí (takovou situaci pak mohou částečně zachránit gelové brzdičky, které se vlepí do bot, a zamezí aby se prsty dostaly mimo botu).
Přední část bývá tvořena z pásků nebo jednoho kusu kůže. V tomto případě velmi záleží na tvaru nohy. Obecně pásky nemusí sedět každému, mohou různě tlačit, prstíky vylézat, podle mne je na počátek vhodnější jeden širší pásek z kůže.
Patě je třeba rovněž věnovat pozornost. Ať pevná pata či volná, boty v patě musí sedět. Pata by měla vyplnit celý zadní prostor boty, aby noha v botě byla stabilní. Volné místo v patě nebo volné pásky kolem kotníku, pak vedou k sesunutí nohy dolů a dopředu, noha nebude stabilní, přední část bude více zatížená a zbytečně se bude roztahovat, prsty skončí mimo botu. Řekla bych, že pevná pata v počátcích je vhodnější a stabilitu boty může rovněž podpořit systém dvou řemínků- jeden kolem kotníku a druhý přes nárt. Nicméně neseženeme-li nebo nesedí-li nám boty s pevnou patou právě na náš tvar nohy, není třeba zoufat, je třeba vyzkoušet boty s volnou patou, ty pokud dobře padnou, pata se na boso přilepí a noha v ní bude stabilní. 
Rovněž je třeba věnovat pozornost výběru podpatku, širší a nižší podpatky bývají stabilnější, i když to výjimečně nemusí být pravidelem, protože záleží i na celkovém tvaru/ ergonomii boty. Obecně patří tango boty k těm nejstabilnějším, pokud jsou správně zvoleny, přesto pokud nemáme mnoho zkušeností s chozením na vysokých podpatcích, volila bych pro počátek podpatky nižší 6-7cm.
Pro tango je důležitý i výběr podrážky bot. Jsou spíše doporučovány podrážky z chromočiněné usně, které jsou hladší, a zároveň pevnější a tím umožňují jednodušší otočení (pivot).
A ještě jedno doporučení na závěr: abychom si udělali představu o té správné botě právě pro nás, je třeba vyzkoušet ideálně 2-3 páry různého tvaru i značek.

Kde se dají koupit tango boty?
Tango boty lze u nás v ČR zakoupit v shopech některých tanečních škol, které většinou zastupují 1-2 značky (Praha). Další možností je návštěva různých festivalů či maratónů, kde na večerních milongách prezentují prodejci své boty, které lze vyzkoušet, nebo na internetu - přímo u výrobců.

Co dělat, když nejsem zvyklá chodit na podpatcích?
I v dnešní době existují ženy a kupodivu jich není zase c tak málo, které nejsou zvyklé z různých příčin chodit na podpatcích (ať je to výška partnera, zdravotní důvody, preference barefootové obuvi, aj.). Pro ty je přechod na podpatky většinou náročnější, ale určitě ne nemožný. V tomto případě je mu třeba věnovat trochu více pozornosti. 
Jak už jsem psala výše, boty na podpatku k tangu patří nejen kvůli estetice a hezkému vzhledu, ale také proto, že jsou nezbytné pro stabilitu, správný postoj i techniku tance.
Proto je vhodné si nějaké opatřit, i když podpatkům úplně neholdujeme. Tady více než kdy jindy platí, že základem úspěchu je dobře padnoucí bota. Pokud se nepodaří sehnat padnoucí botu běžně vyráběnou, vždy je možné si nechat ušít  boty na míru v podobných cenových relacích a není třeba kvůli tomu cestovat do Buenos Aires.
Dalším krokem je mít dobré tréninkové boty typů sneaker či na jazz dance, které budou splňovat podobné požadavky jako boty na podpatku, za pomocí kterých lze postupně vycvičit kotníky a nožky k větší stabilitě. Nejprve používat tyto a pak pomalu začít s botami na podpatcích, v menších časových úsecích. K větší stabilitě na podpatcích může pomoct i návštěva fyzioterapeuta, který navrhne cvičení na posílení potřebných částí těla.

Co dělat, když jsem vyznavačem barefoot obuvi? 
Tango se v barefoot botkách příliš tančit nedá, protože běžný nadměrek u barefoot bot do šířky i délky u těchto botek neumožňuje bezpečný pohyb ani stabilitu. Rovněž podrážka takových botek není nejvhodnější pro tanec, většinou nebývá tak hladká a již výše zmíněné nadměrky neumožní hladké a lehké otočení (pivot).
Nicméně lze najít i botky, které alespoň částečně respektují tvar nohy, její šířku- většinou budou mít kulatou špičku, ev.se dají vyrobit boty na zakázku s ohledem na tvar nohy (s rovnější palcovou stranou).

Obuv pro muže či leadery
Jestliže k dámský botám v tangu patří vysoké podpatky, tak pro muže to neplatí. Jejich obuv bývá většinou bez podpatku, výjimku tvoří speciální příležitosti, u kterých muž vyrovnává např. výškový rozdíl. V tomto případě muži mohou sáhnout po obuvi s podpatkem 1.5-4 cm.
Stejně jako u žen, i u mužů platí, že by bota měla respektovat anatomii nohy, tedy nejen délku, ale i její šířku. Muži boty volí s mírným nadměrkem, tedy většinou velikost jako u konfekční obuvi.
Krom toho je opět třeba se zaměřit na podrážku, aby byla hladká a pevná, ale ne tlustá, aby umožňovala dobrý kontakt s podlahou. Podrážky se vyrábějí buď v celku nebo půlené, a záleží jen na konkrétním muži, po jakém typu bot sáhne. Podrážky půlené umožňují větší práci nártu, jednodušší chůzi přes špičku. 
V současné době existuje velká nabídka bot různých střihů i barevných provedení, osobně považuji boty s kulatou špičkou za vhodnější než boty špičaté, protože pro správnou stabilitu je důležité prsty neutlačovat, naopak je co nejvíc uvolnit a roztáhnout.
A na závěr jedno doporučení. Pokud kupujete boty, věnujte koupi čas, buďte se sebou trpěliví a snažte se vyzkoušet aspoň 2-3 bot různých střihů, abyste vybrali ten nejvhodnější, protože na rozdíl od žen si kupujete maximálně 1-2 páry a tudíž v nich budete trávit mnoho času, na lekcích, milongách, festivalech či maratónech.

(c) Petra Ballová